|
|
Dítě s ADHD v prostředí dětského domova
KLIMEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce "Dítě s ADHD v prostředí dětského domova" si klade za cíl zjistit, jaké zkušenosti mají pracovníci dětského domova s dětmi, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou. Práce se skládá ze dvou částí - části praktické a teoretické. V teoretické části jsou popsány příčiny vzniku, diagnostická kritéria a léčba syndromu ADHD. Dále jsou zde popsány jak základní skupiny symptomů, tak i symptomy přidružené. Poslední kapitola teoretické části popisuje zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Praktická část je realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky dětského domova a vlastním pozorováním. Získaná data jsou analyzována metodou "vyložení karet".
|
|
|
Přístupy učitelů základních škol ke vzdělávání žáků s ADHD
SOBĚHARTOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá přístupy pedagogů druhého stupně základních škol k inkluzi žáků s poruchou ADHD do běžných tříd. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizována terminologie poruchy ADHD, vývoj z historického pohledu, její etiologie, symptomy, diagnostika a léčba. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na specifika vzdělávání žáků trpících poruchou ADHD. V empirické části jsou pomocí kvantitativního výzkumu zkoumány přístupy pedagogů k inkluzi jedinců, kteří mají diagnostikovanou poruchu ADHD, do běžné třídy druhého stupně základní školy. Výzkum se zaměřuje hlavně na postupy a metody, které učitelé využívají při vzdělávání žáků s diagnózou ADHD.
|
|
|
Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD
Šimek, Adam ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Uhlíková, Petra (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Cílem dizertační práce s názvem Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD bylo vyhodnotit připravenost učitelů na ZŠ pro práci s dětmi, které mají ADHD neboli hyperkinetickou poruchu. Dalšími cíli bylo zjistit, na jaké úrovni jsou jejich znalosti, informovanost a povědomí o této problematice. V neposlední řadě jsme zjišťovali, zda učitelé vědí, že dítě s ADHD ve třídě velmi pravděpodobně mají a jak s těmito dětmi pracují. Ve výzkumu jsme konfrontovali aktuální teoretické poznatky, které nám poskytuje věda a výzkum s těmi praktickými, které vyplynuly z dotazníkového šetření. Poukázali jsme tak na podceňovaný, a přitom významný problém současného školství. Teoretickými východisky byla nezpochybnitelná data týkající se výzkumného tématu, tedy ADHD, kterými jsme dokládali významnost této problematiky. V praktické části výzkumu jsme se soustředili na znalosti učitelů a jejich povědomí o ADHD a na jejich zkušenosti v běžné praxi na základních školách. Výzkumný soubor se skládal z 199 pedagogů na různých typech škol a z různých geografických oblastí České republiky. Ve výzkumu jsme použili smíšený výzkum. Nejprve probíhal kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Po shromáždění a analýze dat jsme provedli dodatečný kvalitativní výzkum metodou...
|
|
|
Žák s hyperkinetickou poruchou na základní škole
Hejhalová, Tereza ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku hyperkinetické poruchy. V teoretické části je zpracována rešerše odborné literatury, která vystihuje základní pojmy a principy pro snadnou orientaci v tématu. V praktické části práce bylo využito znalostí načerpaných z teoretické části. Praktická část se skládá z rozboru školského systému, náplně práce asistenta pedagoga a z případové studie jedenáctileté žákyně základní školy, u které byl diagnostikován syndrom ADHD. Díky kooperaci s rodinou žákyně a její třídní učitelkou v základní škole vznikla možnost načerpat jejich osobní zkušenosti ze spolupráce s žákyni. Matka dítěte i třídní učitelka poskytly své odpovědi v polostrukturovaných rozhovorech. Díky tomu byli získány informace o chování žákyně ve školním prostředí, v domácím prostředí i v prostředí svých vrstevníků. Vlastní interpretace autorky tak pracuje jak s výsledky odborného výzkumu, tak z osobních zkušeností dvou osob nejvýznamněji se podílejících na výchově žákyně a na budování jejího intelektu. Cílem práce bylo vytvořit náhled, jak pracovat s těmito žáky a vytvořit pro ně maximálně efektivní prostředí pro učení v podmínkách běžných základních škol. KLÍČOVÁ SLOVA ADHD, farmakoterapie, hyperaktivita, hyperkinetická porucha, impulzivnost, kazuistika, nepozornost, porucha učení
|
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s ADHD v dětském domově se školou
ŠTĚPKOVÁ, Miloslava
Práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků s poruchou pozornosti s hyperaktivitou se zaměřením na vzdělávání žáků v dětském domově se školou. Nejprve je představena porucha jako taková, jsou vyjádřeny její symptomy, etiologie, diagnostika. Je představen systém náhradní rodinné péče pro nařízenou ústavní a ochrannou výchovu. Praktická část sleduje žáky a práci s nimi přímo ve vzdělávacím procesu.
|
|
|
Hyperaktivní a "hyperaktivní" dítě ve škole
ARNICANOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá problematikou ADHD a hyperkinetické poruchy. První část práce je zaměřená na popsání ADHD, jejích symptomů, projevů v jednotlivých obdobích klinického vývoje dítěte, diagnostiku a léčbu. Hlavní část práce se zaměřuje na informovanost, správné používání termínu ADHD a hyperaktivita vybranými skupinami lidí. Dále pak na zjištění nynější situace týkající se odhalení a diagnostiky ADHD a následné práce s těmito dětmi.
|
|
|
Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD - význam informovanosti rodičů a učitelů
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Abstrakt Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD (význam informovanosti rodičů a učitelů) V současné době diagnostika syndromu ADHD u dítěte představuje pro rodiče, učitele, vrstevníky a celkově pro společnost náročnou zkoušku. Samozřejmě, že i dítěti, kterému je diagnostikován syndrom ADHD, způsobuje řadu problémů při inkluzi do společnosti. Nutností je, aby nejen dítě, rodiče a učitelé, ale i společnost byla dostatečně informována o syndromu ADHD a následně všichni dokázali vytvořit příznivé sociální prostředí, ve kterém je možno ambulantní léčbou velmi pozitivně ovlivnit vývoj dítěte. Tato práce se věnovala problematice vlivu sociálního prostředí na dítě s diagnózou ADHD. Cílem práce bylo zmapování informovanosti rodičů a učitelů o syndromu ADHD. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny rodičům dětí studujících na základních školách a učitelům pracujících v základních školách v Jihočeském kraji. Dotazníky byly anonymní, dobrovolné a obsahovaly 30 polootevřených a uzavřených otázek pro rodiče a učitele. K samotnému výzkumu bylo použito 100 ze 100 rozdaných dotazníků pro rodiče a 70 z celkového počtu 75 rozdaných dotazníků pro učitele. Návratnost dotazníků byla vysoká, u rodičů činila 100% a u učitelů 93%. Hypotéza H1 "Rodiče vyhledají pomoc u odborných pracovníků pro děti s příznaky ADHD" se potvrdila. Hypotéza H2 "Učitelé jsou dostatečně informováni o problematice dětí s ADHD" se také potvrdila. Hypotéza H3 "Učitelé dovedou poradit rodičům, jak a kde vyhledat odbornou pomoc" byla výzkumným šetřením také potvrzena. V otázkách týkajících se používání speciálních přístupů k dětem a spolupráce rodičů a učitelů se prokázala dobrá informovanost, ale její minimální využití v praxi. Z výzkumu dále vyplývá, že velkým problémem pro spolupráci je přesvědčení většiny učitelů, že v současné době je syndrom ADHD často vnímán jako omluva pro nevychované dítě. Také většina rodičů je přesvědčena, že učitelé neuplatňují speciální přístupy k dětem s diagnózou ADHD. Zlepšit by se měla edukační činnost v oblasti komplexního přístupu v péči o děti trpící syndromem ADHD, která bude založena na otevřené komunikaci mezi školou a rodiči. Nedílnou součástí bude spolupráce s externími odborníky.
|
host ::
RSS.